Dají se současná koronavirová omezení skloubit s návyky kuřáků? Jak má kuřák vydržet s nekuřáky, se kterými uvízl v karanténě? A jak má přežít zákaz kouření v nemocnicích?

Lidé kouří (nebo vapují) napříč profesemi a věkovými skupinami, ve všech situacích a bez ohledu na svůj zdravotní stav. Jestliže koronavirus zkomplikoval život všem, kuřákům ještě o trochu víc.

Ohrožuje covid-19 kuřáky víc než nekuřáky?

S kouřením je obecně spojeno vyšší riziko infekcí, závažnější průběh onemocnění a delší doba nutná k úzdravě. Jak tato rizika zvyšuje koronavirus, zatím přesně nevíme. 

Virus napadá plicní tkáň. Pokud jsou plíce poškozeny kouřením, zhoršuje se imunitní odpověď celého organismu. A u infekcí dolních cest dýchacích platí, že je nekuřáci zvládají lépe. 

Kuřácké rituály zvyšují riziko nákazy

Nejde ale jen o oslabení plic. S kouřením souvisí řada úkonů, které zvyšují riziko nákazy. 

Zacházení s cigaretou je často bezmyšlenkovité. Kuřáci si zapalují v naučených situacích, například hned u východu z hypermarketu. Tedy bez umytí rukou. Mezi mladými lidmi zas bývá zvykem cigaretu sdílet. 

Vyšší riziko nákazy přináší i přesuny a pobyt na místech vyhrazených ke kouření, což je v rozporu s principem omezení sociálních kontaktů. Kolikrát denně si zajdete zakouřit mimo budovu — a kolikrát častěji než nekuřáci projdete společnou chodbou, schodištěm, výtahem, kolikrát sáhnete na kliku? 

Kuřáci mohou virus i snadněji šířit 

Popsané zvyky pomáhají koronavirus i roznášet. Všichni víme, že příznaky onemocnění nepřicházejí hned, někdy jsou slabé a nebo vůbec nepřijdou. Šíření viru tedy nelze kontrolovat.

Napomáhá mu i kuřácký kašel, plivání či samotné vydechování kouře nebo par. Lékaři se domnívají, že virus se takto šíří stejně jako při kýchnutí. 

Kuřáci by proto měli od nekuřáků kouřit ještě dál, než jim velí slušné vychování. Stejný odstup by měli mít i sami mezi sebou.

Omezení berou náladu

Terapeuti, zdravotníci i sociální pracovníci vědí, jaký vliv na naši psychiku má izolace od rodiny a přátel. Se všemi, kdo trpí samotou v karanténě, seniorcentru nebo nemocnici, je proto třeba mluvit. Když to nejde osobně, tak na dálku: častěji si telefonovat, zkusit videohovory apod. 

Kuřáci to opět mají o něco složitější. V nemocnicích kromě jiného čelí i zákazům kouření. Rada, jak takové protivenství zvládnout, je zvlášť u těžkých kuřáků k nezaplacení. 

Terapeuti vědí, že na stav mysli má velký vliv denní rutina. Disciplína musí bejt, říkával už Švejk, a nemýlil se. Pravidelné vstávání, pravidelná hygiena, třikrát denně kvalitní jídlo, fyzické cvičení a kvalitní spánek jsou základem dobré pohody. Do denního rozvrhu lze s rozumem zařadit i kouření. 

Správný čas přestat kouřit

Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Při epidemii SARS v roce 2003 bylo leckde kouření plošně zakázáno. Epidemie tak paradoxně utužila zdraví mnoha lidí, které zákaz přiměl s kouřením úplně skoncovat. Proč nevyužít i současné situace?

Někteří kuřáci už současných omezení využívají. Terapeutické techniky, které s odvykáním významně pomáhají a později brání tzv. relapsu, se mohou stát pravidelným prvkem změněné denní rutiny. 

Jestli psychologové naopak před něčím varují, tak před bezcílným ubíjením času. Nuda vede k častějšímu kouření a dalšímu prohlubování škod, které vám na těle i duši působí.

Pokud se vám do pohody přes všechny naše dobré rady dostat nedaří, kontaktujte některou z protikuřáckých poraden nebo si stáhněte aplikaci Adiquit a vyzkoušejte ji zdarma.